Výzkum Agentury pro sociální začleňování

20. března 2012, Praha - Sociálně slabí lidé na Šluknovsku migrují převážně mezi jednotlivými městy v rámci Šluknovského výběžku. Tato migrace není nijak řízena ze strany samospráv, je způsobená především malou stabilitou a udržitelností bydlení. Někteří naopak zůstávají dlouhodobě na ubytovnách, kde platí za bydlení horší kvality vyšší částky než nájemníci v okolí.

To jsou výsledky rozsáhlé analýzy migračních trendů na Šluknovsku, které zveřejnila vládní Agentura pro sociální začleňování.

„Tato analýza velmi komplexně popisuje situaci sociálně slabých obyvatel Šluknovska. Nepotvrdily se zprávy o příchodu stovek chudých lidí z různých částí republiky na Šluknovsko. Lidé na Šluknovsku migrují především za dostupným bydlením v rámci regionu," popisuje hlavní zjištění analýzy vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a dodává: „Migrací v loňském roce nebyly nejvíce zasaženy Rumburk a Varnsdorf, ale především Jiříkov a Šluknov."

„Tento trend potvrdily například počty přihlašovaných a odhlašovaných žáků na školách v jednotlivých městech Šluknovska a nebo počty lidí, kteří se v nich přihlásili k pobírání příspěvku na živobytí," vysvětluje ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Během posledních let tak na Šluknovsko přišlo 461 osob v hmotné nouzi a 520 jich odešlo. Více než dvě třetiny přicházejících představovali lidé z jiných měst regionu. „Výzkum také potvrdil obecně zhoršující se sociální situaci v regionu. V Rumburku například narostl počet lidí pobírajících příspěvek na živobytí za tři roky o více než 400 obyvatel," dodává Šimáček.

Terénní část výzkumu se zaměřila především na zjištění toho, jaké jsou motivace migrujících lidí a jaké jsou možnosti bydlení sociálně slabých obyvatel v jednotlivých městech. „Ve Varnsdorfu se jako hlavní problém ukazuje, že lidé zůstávají neúměrně dlouhou dobu na předražených ubytovnách, které přitom mají sloužit jako krátkodobé nouzové bydlení a město přitom nemá dostatek jiných bytových kapacit a funkční bytovou politiku, která by zajistila jiné bydlení než na ubytovně i pro lidi s nízkými příjmy," popisuje tuto část výzkumu Martin Šimáček. „Naopak v Rumburku představují velký problém lidé bez domova, nebo ti, kdo o bydlení mohou přijít ze dne na den."

„Výsledky výzkumu jsme dnes představili starostům na jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Výzkum nebereme jako konfrontaci, ale naopak jako příležitost, jak na základě co nejobjektivnějšího poznání situaci změnit a alespoň částečně vyřešit," vysvětluje další postup Monika Šimůnková. „Agentura vypracovala také návrh řešení, která starostům nabízíme. V jednáních se starosty se budeme snažit najít nad nimi shodu a domluvit se, jak je Agentura pomůže postupně zavádět."

Výzkum vznikal od září do prosince roku 2011 ve městech Varnsdorf, Rumburk, Jiříkov, Krásná Lípa a Šluknov. Skládá se ze dvou částí – ze sběru dat od institucí jako městské úřady, policie, školy a úřady práce a z terénního šetření provedeného prostřednictvím rozhovorů s pracovníky obcí, neziskových organizací a s obyvateli.

Zdroj: www.socialni-zaclenovani.cz