Starosty Šluknovska stále znepokojuje situace v regionu

Starostové jsou znepokojeni tím, že i přes slib ministra vnitra Jana Kubice, že zůstanou počty policistů ve Šluknovském výběžku zachovány, dochází i nadále k jejich snižování. Ve Velkém Šenově zbyli podle starosty Velkého Šenova Vladimíra Vykoukala z osmi policistů pouze čtyři. Tři byli převeleni do Šluknova, další odešel do důchodu a jeho tabulkové místo bylo zrušeno.
Ministr také nesplnil slib, který dal starostům 25. srpna při své návštěvě regionu, a to, že nejpozději za měsíc se s nimi sejde znovu, aby společně zhodnotili situaci na Šluknovsku a rozhodli o tom, zdali i nadále v regionu zůstanou Speciální pořádkové jednotky či nikoliv.
Starostové jsou zneklidněni tím, že policie byla posílena ve Varnsdorfu, Rumburku a Šluknově na úkor menších měst a obcí, do nichž se nyní údajně stěhují nepřizpůsobiví obyvatelé a způsobují místním problémy.
Starosta Starých Křečan František Moravec při této příležitosti připomněl, že v jeho obci došlo hned ke dvěma požárům opuštěných obytných budov poté, co se veřejnost doslechla o záměru majitele domů nastěhovat do nich lidi z jiných měst. Podle Moravce mají místní lidé strach z nově příchozích a z nepřizpůsobivých a raději domy zapálí, než aby čelili problémům, které s těmito lidmi souvisí.
Starostové vyzdvihli práci místopředsedkyně Karoliny Peake, která s nimi po své návštěvě Šluknovska nadále intenzivně spolupracuje a o problematiku Šluknovska se nejen zajímá, ale hledá i její řešení. Nyní jim zaslala již druhý dopis, ve kterém je informuje o svých krocích a jednání s příslušnými ministry, zejména s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, a to k počtu osob v jednom bytě z hlediska hygienických norem. Ministr Karolinu Peake informoval o tom, že tyto hygienické normy jsou již dávno dány vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a českou technickou normou pro obytné budovy, a že se jimi starostové a hygienici mohou řídit a počty osob v bytech podle toho regulovat.
To však starostové odmítají. Vyhláška i technická norma kolidují se zákonem, podle něhož radnice musí přihlásit k trvalému pobytu osobu, která předloží dekret na byt. Tento zákon je nadřazen vyhlášce i stávajícím hygienickým normám, takže v tuto chvíli problém s neúnosným zabydlováním velkým počtem osob v bytech nelze řešit. Proto požadují, aby byly tyto hygienické normy dány zákonem a ne jen vyhláškou.
Dalším problémem, u něhož starostové nevidí žádné pozitivní a razantní řešení je problém nezaměstnanosti. Sto pracovních míst, které na tři měsíce zajistil ministr Drábek pro Šluknovsko, problematiku nezaměstnanosti ani v nejmenším neřeší. Kritéria pro zaměstnávání lidí jsou podle starostů daleko přísnější, úřady práce nezaměstnají každého, koho si starostové vyberou. Například jiříkovský starosta Michal Maják žádal o dvacet pracovních míst a dostal jich jen osm, ostatní uchazeče o VPP z různých důvodů úřad práce odmítl zaměstnat i přes to, že starosta měl o tyto lidi velký zájem.
Navíc ti, kteří se nechají na tři měsíce zaměstnat v režimu VPP, v něm nebudou moci od Nového roku pracovat, a pokud neseženou jinou práci, ztrácejí automaticky i podporu v nezaměstnanosti, protože nemají odpracovaných povinných šest měsíců v celku. V tuto chvíli vnímají starostové tento dar od ministra Drábka jako velmi neefektivní a demotivující, a to i pro nezaměstnané, ale i pro samotné starosty.
Pro to, aby se v regionu snížila nezaměstnanost, přivítali by starostové více pracovních pobídek a investic. Z tohoto důvodů budou usilovat o to, aby bylo Šluknovsko prohlášeno za strukturálně postižené území, což by pro celý region mohlo znamenat větší příliv pracovních i investičních pobídek tak, jako tomu bylo například na Mostecku nebo Teplicku.
Jednu z možností jak pomoci městům zaměstnávat těžko přizpůsobivé občany a lidi s nízkou nebo žádnou kvalifikací nabídla Místní akční skupina (MAS) Šluknovsko, a to pomocí sociálních firem, v nichž by byli zaměstnáváni přednostně lidé evidovaní na úřadech práce. MAS Šluknovsko svůj návrh představila nejdříve starostům, později i Ministerstvu práce a sociálních věcí. Starostové tuto formu spolupráce vítají jako jednu z možností, jak začít v regionu snižovat více jak patnácti procentní nezaměstnanost. Podobnou spolupráci navrhuje Rumburku i Agentura pro sociální začleňování.
Gabriela Doušová