Prezentace výsledků ročního měření

Rozum velí umožnit vzniku co nejpestřejšího energetického mixu a co možná největšího využití obnovitelných zdrojů dle jejich možností. Nevím proč pořád někdo hledá nepřítele (resp. staví neco proti něčemu). Větrníky nejsou nepřítelem uranu. Jsou jeho vhodným doplněním.

jsem přesvěčen, že taková možnost ani není, VE dodává stejně jako ostatní elektrárny do sítě obecné, ze které se pak provádí odběr. Co se týká energie jaderné, pak se musím také přidat. JS 

Ahoj Ondro, toto je zajištěno fyzikálními vlastnostmi přenosu elektrického proudu. Proud teče vždy z místa výroby do místa spotřeby cestou nejmenšího odporu. Takže v případě VTE ve VDF se bude proud spotřebovávat přímo ve VDF, pouze pokud by nedošlo ke spotřebě ve VDF přenášel by se proud jinam. Tato situace ovšm v praxi nenastane, neboť naše síť není schopná přenášet proud přes rozvodnu 110kV. Proto lze připojit na Špičáku pouze 4MW.

Absolutní souhlas s Ing.Bartoňem.Jen,smím-li,bych ing.Černému dopručil novou,vhodnější lokalitu -pražskou LETNOU.Chrchel tam nebude...

Vážený pane,

nevím co tím myslíte, že manipuluji s fakty? Měření ukázala, že energetická návratnost elektrárny (tedy doba, za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na její výrobu) se podle typu stroje a větrného potenciálu místa pohybuje od tří do šesti měsíců.

Slogan „Větrná energie je ze 100 procent naše, ze 100 procent obnovitelná a ze 100 procent čistá“ je pravdivý. Abychom tuto energii mohli využít, tak je potřeba postavit strojní zařízení, které větrnou energii přemění na el. energii. U uhelných, plynových a jaderných elektráren musíte také vybudovat zařízení, které el. energii vyrobí, ale následně musíte vytěžit a zpracovat surovinu, pak jí spálit a co z ní zbude musíte uložit. Je to jednoduše řečeno, ale podle mého názoru je to velký rozdíl.

Výkupní cenu z větrných elektráren určuje Energetický regulační úřad a v současné době je 2460,- Kč za 1 MW. Státní podpora je pouze v garantované výkupní ceně neboť stát podporuje výrobu el.energie z obnovitelných zdrojů jako jiné státy v Evropě a ve světě.

Pro zajímavost jsem na stránkách ERU http://www2.eru.cz/user_data/files/elektro/calc2008/moo.php vypočetl kolik běžná domácnost zaplatí za spotřebovanou 1MW. Je to 5618 Kč za 1MW vč. DPH ve vysokém tarifu, sazba D02d, jistič 3x20A až 3x25A.

K „návratnosti“ větrných elektráren - VE

Pomocí metody LCA (Life Cycle Assessment) se určuje poměr, vyjadřující množství energie, které daný zdroj za dobu své životnosti vyrobí, k celkovému množství energie, která se spotřebuje při jeho výrobě, výstavbě, získávání paliva, provozu, údržbě a nakonec k likvidaci dožilého zařízení. Znamená to, že jaderná elektrárna spotřebuje v tomto smyslu 1,7% energie, které vyrobí, vodní 2%, uhelná 3,5%, větrná 8,3% a sluneční dokonce 9,4%. (Údaje jsou převzaty ze Sborníku příspěvků z odborného semináře Praha 2007, pořádaných mezi jinými Fakultou životního prostředí ČZU v Praze. Nikde se mi nepovedlo zjistit, nakolik jsou do takto určeného koeficientu LCA zahrnuty další faktory, jako vybudování infrastruktury kolem VE - pak by to bylo ještě nepříznivější.)

Při předpokládané životnosti VE 20let, vyrábí 1,66 roku energii na „umoření energetického dluhu“. Když vezmeme v úvahu, že VE jsou (podle statistiky za rok 2007) v našich podmínkách využity na 12,71% instalovaného výkonu, znamená to po přepočtu, že 65% času (t.j. 13 let)  vyrábí elektřinu na „umoření energetického dluhu“. Jenom 7 let je její výroba „přínosem“ - je to postačující?

Cenu energie opravdu určuje ČRÚ, ale je ze zákona nastavena tak, aby návratnost investice byla alespoň 10 – 15 let (jinak by se za životnost zařízení nevrátila nikdy). Platíme to my všichni.

Pro zajímavost – při nahrazení kapacity JETE pomocí větrných elektráren by se spotřebovalo ku př.  12,5x více betonu a 14,6x více oceli (záleží to na stanovení počtu nutných VE - pokud by jich bylo potřeba "jen" 8000, pak by to bylo 6x a 10x).

Tolik k diskuzi o VE.

Jsem rád, že se na to snažíte jít odborně, jenže se mýlíte. Ta návratnost je kalkulována při průměrném výkonu, né při maximálním. To je přeci nesmysl. Znova ten Váš výsledek podělte 12,71% a budete zase u těch cca 1,5-3 let podle umístění.

Tu ocel, na rozdíl od JETE (né že bych byl odpůrcem uranu, do toho kontrastu to tu stavíte vy) můžeme znovu použít. Tu v JETE zalijeme dalším betonem (se kterým jste zřejmě ve svém porovnání nepočítal), bábovičku uplácáme a necháme "tuhnout" mnoho set let ...

Vážený pane Bartoni,

informace, které uvádíte vycházejí ze starých údajů.  Podle v nových statistických údajů od výrobců elektrické energie z větrných elektráren, se Česká republika řadí mezi evropské země s nejlepší využitelností větru. Dosahuje téměr 26% a předháníme v této oblasti i Německo. Nejnovější stroje dosahují v podmínkách ČR až 36% využitelnosti. Je to dáno moderními technologiemiˇa zařízeními, které jsou v ČR instalovány. Takže Vaše zdroje z kterých čerpáte jsou již  překonané a Vámi uváděná čísla nejsou aktuální.

Opravím Vaše uváděné hodnoty:

životnosti VE až 30let,

vyrábí 0,5 roku energii na „umoření energetického dluhu“

v našich podmínkách jsou využity na 26% instalovaného výkonu

Energii z uhelných elektráren a jaderných elekráren také platíme všichni ve formě externalit (povrchové doly Mostecko, těžba uranu u Ralska). Běžte se podívat na těžbu uranu a zeptejte se odborníku jakým způsobem se těžil a jakým způsobem se bude v budoucnu těžit.

Takže postavení maximálně cca 1000 větrných elektráren v ČR je proti těžbě uhlí a uranu procházkou růžovým sadem větrných elek 

  v .

Pro zajímavost – při nahrazení kapacity JETE pomocí větrných elektráren by se spotřebovalo ku př. ných  12,5x více betonu a 14,6x více oceli (záleží to na stanovení počtu nutných VE - pokud by jich bylo potřeba "jen" 8000, pak by to bylo 6x a 10x).

Poslední odstavec v předešlém příspěvku tam nepatří.

Beton a ocelové konstrukce z větrné elektrárny se dají opět reciklovat. Z jaderné elektrárny asi né.

Pokud si odpůrci větrných elektráren nebudou chtít postavit z reciklované jaderné elektrárny svítící dům.

A teď vážně. Já jsem pro mix zdrojů a tento mix zdrojů potvrdila i Pačesova komise a  je to jediná rozumná cesta. 

Dobrý den pane Bartoň,

Prosím proč se do toho pouštíte, když tomu evidentně nerozumíte? Nebo je to zas jen hledání argumentů, když se Vám ty vrtule prostě jenom subjektivně nelíbí ...

To nemá Vaši úroveň. Proč takové pejorativní otázky? Jak je to tedy s tím výkupem? Kolik je výkup z větráků a kolik platíte doma a komu? A proč myslíte, že je distributor povinen od výrobců (tedy ne jen z obnovitelných zdrojů vykupovat) ? Kvůli zelené módě, nebo proto, že distributorovi byla svěřena státní rozvodná síť, v podstatě monopolně (a proto s těmito podmínkami vůči ostatním výrobcům)?

Myslím, že profesionál ve státní správě, jak jste vy, toto zná.

Tak prosím věcně ... 

Vážený pane,

rychlost větru se počítá v ose rotoru. Naměřené údaje jsou ve výšce 50m a rotor je ve výšce  98m, kde je průměrná rychlost 6,65 m/s viz úvodní článek.

Po skončení životnosti se VE zlikviduje. 95% materiálu VE je reciklovatelný.

Společnost Větrné elektrárny Varnsdorf, a.s., bude vytvářet rezervní fond na likvidaci VE.

Podle průzkumu na otázku "Podpora výstavby větrných elektráren v lokalitě Varnsdorf - Špičák", který byl proveden u obyvatel Varnsdorfu odpovědělo 400 respondentů takto:

určitě ANO 59,5%

spíše ANO 21,8%

spíše NE 8,5%

určitě NE 5,5%

bez odpovědi 4,8%

Dobrý den, musím bohužel opět reagovat na onen průzkum...již jsem to udělal i v minulosti a budu se tedy opakovat: ten průzkum má vypovídací hodnotu mírně řečeno velmi pochybnou. Jsem přesvědčen, že takovéto "sociologické" průzkumy na zakázku by při rozhodování o zavedení čehokoli neměly figurovat jako jeden z hlavních argumentů. Jsou lehce ovlivnitelné.  

K smíchu mistře... !

Město Varnsdorf mě není ukradené. Narodil jsem se tady a menší část roku tady bydlím.

Napište nám co jste pro naše město udělal v minulosti.

K výročí povýšení Varnsdorfu na město společnost M3V Praha, a.s. a ARCHITEKTONICKÉ MODELY, v.o.s. zhotovily model Hrádku, který byl městu zapůjčen do 31.11.2008 a který je vystavován na Hrádku. Dále jsme sponzorovali některé kulturní aktivity.

Dobrý den, máte pravdu, na model Hrádku jsem zapomněl.