MČR Masters Svijany aneb Když se sejde všechno
Home > Sport a turistika > MČR Masters Svijany aneb Když se sejde všechno

MČR Masters Svijany aneb Když se sejde všechno

12. 8. 2016 - Jiří Sucharda
Honza Novota, varnsdorfský organizátor mnoha sportovních i regionálních akcí a stále aktivní cyklista, sáhnul opět po velkém úspěchu. Svým slangovým slohem si jej dovolil přiblížit následovně.
.. od dubna jsem věděl, že tohle není vhodná trať, ale že když budou v lajfu nohy a  člověk to pojme aktivně, tak se můžou dít věci. Nejdřív pomohlo počasí, od rána totiž lilo jak z konve, takže nebylo vedro, ve kterým nefunguju. Na startu nás sice bylo opravdu pomálu, ale lidí na toužebnou placku víc jak půlka z nich. Největší favorit Aleš Strnad (alias Srnec) z týmu Eleven Mercedes Mitas to od  startu vzal velmi zodpovědně a hned poodjel. Ve druhém z šesti 18-ti km kol poodjel znovu, ale už s borcem s velmi vyvinutým smyslem pro tah po rovině. Když Kačenka na konci 2. kola zahlásila 3,5 min. ztráty, tak spustila obrovské zděšení v pelotonu! Naštěstí byla v krátkém čase zahlcena mnoha informacemi a měla na mysli 35 s, což se ukázalo až ve třetím průjezdu jako relevantní. Leč celé třetí kolo byla morálka v balíku na bodu mrazu a nikdo nechtěl uvěřit. :-.) :-)

  Taktika zněla jasně - v půlce pátého kola do té doby skvěle jedoucí Mára Zámečník rozjede kartu, já pod horizontem nastoupím v háku s Benym Benešem a  jedeme stíhat už dosti prošitého Srnce. Vyšlo to téměř dokonale, jen s Benym tam zůstali ještě dva. Beny ovšem coby totál lokomotiva furt nastupoval, takže jsme brzy o jednoho přišli a jeli již jen ve třech. Už celé kolo vpředu o samotě jedoucího Srnce jsme docvakli velmi záhy a chyběla poslední runda. Nástup za nástupem, vše made in Beny. Ale asi se tím odrovnal, pač ve stejném rozbitém brdku, kde jsme kolo předtím odjeli, jsem nastoupil já. Nic z toho. Tak ještě jednou a hle, najednou jedu sám. Všichni řádně protažená ústa. Jenže do cíle ještě cca 10 km. A tady se stalo něco u mě nevídaného. Prostě rychlé rozhodnutí. Lokty na rodla a hrnu to rychlostí 40 až 50 km/h po rovině sám a stále se trojici vzdaluji. No nevěřím tomu sám, ale ono to prostě nějak šlo. Cílový hang už jsem poprvé odřadil na malou, pač křeče byly na pochodu. Nahoru skoro nevyjel, náskok se zúžil na pouhých 5 s, ale padlo to tam!!! Mistr ČR v  třicátníkách. Hodně příjemný pocit.
   Velký díky Márovi, který, ač se mu jelo velmi dobře, neváhal se obětovat a  vsadit tam tu zásadní minutku tempa, ze které se lépe odjíždělo.. On přesto ještě dojel 7. celkově. Pětilitrák svijanského mázu byl snad malou náplastí. Benymu rovněž díky, protože co jsme si domluvili, to platilo na chlup přesně. Podpora týmová kolem trati taky bezchybná, byly nohy, bylo počasí, byla bojovnost, byla taktika, bylo štěstí. Občas se pro výsledek musí sejít vše! I díky nevěstě Báře z předchozího večera za její sílu podvazku, opravdu v něm byla asi energie, i když zadarmo to rozhodně nebylo.... 

Text upravil ZdS

Zpět