Vánoční svátky trošku jinak

Proto jsem se Vám, jako naprostý laik, pokusil tyto zvyklosti a zvyky přiblížit a pokusit se je i sobě osvětlit. Nedělám si patent na neomylnost a v dnešní první části se pokusím vysvětlit svátky vánoční. Na rozdíl od kalendářního neboli občanského roku určuje dění v křesťanských církví Liturgický rok (též Církevní rok), který se skládá z Adventu, Vánoc, Liturgického mezidobí, Postní dobu, Velikonoce, Letnice a druhé Liturgické mezidobí. Tento kalendář vznikl překrytím dvou velkých cyklů, jednoho pohyblivého, druhého stálého. Stálý cyklus svátků je vázán na pevná data kalendáře, tj. na dne v měsíci, k těm patří např. Vánoce a většina svátků svatých. Druhý, pohyblivý cyklus je závislý na datu Velikonoc a od nich se odpočítává. Proto se každý rok mění. Církevní rok tedy začíná 1. nedělí adventní, což je 4. neděle před 25. prosincem, která připadá na přelom listopadu a prosince (27. 11 a 3.12). Advent (z lat. Adventus - příchod) je přípravou na Vánoce, vyznačuje se dvojím očekáváním – slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času. Končí západem slunce na Štědrý večer. Doba adventu byla původně dobou postní (40 dnů). V západní tradici je advent také dobou zklidnění, které odpovídalo životnímu stylu našich předků, přizpůsobenému dlouhým prosincovým nocím. Při komerčním využití adventu však o době ztišení nelze mluvit. Advent provází adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi, které odpovídají počtu adventních nedělí, děti otevírají obvykle adventní kalendář. Česká hudební tradice se vyznačuje výjimečným počtem a kvalitou adventních písní, které se zpívaly zvláště při jitřních mariánských mších zvaných roráty. Vánoce, které vrcholí slavností Zjevení Páně a slavností Křtu Páně, nastávají po adventu.Vánoce (z něm. Weihnachten - svaté noci) jsou po Velikonocích druhým nejdůležitějším křesťanským svátkem, slaví se od 25. prosince do první neděle po 6. lednu dle křesťanské tradice, ale obecně je pod termínem Vánoce možno chápat i 24. prosince či i předcházející dobu adventu. Vánoce tradičně oslavují narození Ježíše Krista, ale rozšířeně jsou chápány také jako jeden z nejvýznamnějších civilních svátků. Tradice oslavy pochází z dávných předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu. Dalším podnětem k zavedení vánočních oslav se stala snaha křesťanských teologů, žijících v 3. století, vypočítat přesné datum Ježíšova narození. Všeobecně se Vánoce v křesťanské církvi slaví od 7. století. Nejstarší oslavy narození Páně probíhaly zřejmě v Římě. První písemná zpráva o nich se váže k roku 336. Symboly Vánoc jsou vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, a vánoční cukroví. Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně25. prosince. V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince. Proto den tradičně končí půlnoční mše, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je Česká mše vánočníJakuba Jana Ryby. Boží hod, Narození Páně nebo Slavnost Narození Páně je prvním svátkem vánočním (25.12.) a vlastním dnem oslavy narození Ježíše Krista. Se slavností Narození Páně je tradičně spojena také příprava scén narození, tzv. betlémů, které poprvé připravil roku 1223 sv. František z Assisi. Tento den se třikrát slavila mše, což mělo odkazovat na trojí zrození Božího Syna. Druhý svátek vánoční, tedy svátek svatého Štěpána je v liturgii svátkem, který připomíná svatého, který pro Krista první krev prolil prvomučedníkaŠtěpána se slaví 26. prosince. V českých zemí je svátek sv. Štěpána spojen s tradiční vánoční koledou. Na Štěpána odcházeli ze služby čeledíni, příp. i děvečky (které někdy čekaly až do Nového roku). Oslava svátku svatého Jana Evangelisty spadá v západníliturgickétradici do vánočního cyklu, neboť se slaví 27. prosince. Tradičně je svátek spojen s žehnáním vína (srov. rčení „pít na lásku sv. Jana“). Mláďátka či svátek mláďátek (eventuálně neviňátek) je označení dětí, které podle evangelního vyprávění nechal v Betlémě zavraždit králHéródés Veliký po narození Ježíšově a připadá svátek na 28. prosince. Svátek Svaté rodiny (tedy společenství Ježíše Krista, Panny Marie a svatého Josefa) se slaví v neděli v oktávu Narození Páně (zakončuje týdenní oslavu Vánoc), který je po slavnosti Narození Páně osmým a připadá tedy na 1. leden. V občanském kalendáři je den počátkem nového roku. Svátek Svaté rodiny je dnem, kdy manželé obnovují manželský slib. Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů nebo též Epifanie (z řec. ἐπιφάνεια epifaneia zjevení, zázračný fenomén) je křesťanský svátek, který připomíná sebesdělení či sebezjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista a slav se 6. ledna. Tento den se žehná voda, kadidlo a křída. Je zvykem v tento den žehnat příbytky – vykrápět je vodou, vykuřovat kadidlem a dveře označovat křídou a písmeny K † M † B (příp. C † M † B), které následuje letopočet. Tato zkratka není akronymem pozdně legendárních jmen tří králů (Kašpar, Melichar a Baltazar), nýbrž akronymemlatinské věty Christus mansionem benedicat („Kristus ať žehná (tento) příbytek“). V Česku v několika posledních letech navazuje Česká katolická charita na starou tradici tříkrálových koled pořádáním Tříkrálové sbírky. Svátek Křtu Páně připomíná událost, při níž byl Ježíš Kristuspokřtěn sv. Janem Křtitelem v řece Jordánu a slaví se neděli po slavnosti Zjevení Páně a začíná jím liturgické mezidobí. V dalším dílu, až nastane čas, zkusíme probrat Masopust a Velikonoce, a v posledním dílu zbytek liturgického kalendáře.
Zdroj Wikipedie – otevřená encyklopedie