Společně cestou necestou za pohádkou
Zlatovláska, Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele, S čerty nejsou žerty – to je jen malý výčet pohádek, se kterými se každoročně setkáváme na televizních obrazovkách v období Vánoc. Proč ale čekat do Vánoc a nepřipomenout si tyto skvosty české kinematografie i teď? A proč to neudělat trošku netradičně? Zajisté jste na svých toulkách po krásách České republiky narazili na místa, jejichž obrazy máte v mysli a v srdcích spojeny právě s pohádkou.
A tato místa 25. května měli možnost probádat i varnsdorfští senioři. „Zaměstnanci“ Školní cestovní kanceláře Pohádka si pro ně totiž připravili opět jedno netradiční odpoledne – tentokráte zpestřené besedou o pohádkových filmových lokalitách v ČR. Nejdříve jsme se společně vypravili na zámek Červená Lhota, kde Jiřík plnil úkoly, aby získal ruku sličné Zlatovlásky. Jaké pak bylo naše překvapení, když namísto Zlatovlásky na nás vybafla údajně nejošklivější žena na světě – Marie Tyrolská Pyskatá! To byl jasný signál, abychom se přesunuli někam jinam. Zámek Hluboká nad Vltavou jakoby vypadl ze stránek dětských knih. My ho ovšem známe jako Půlnoční království krásné Krasomily, jejíž pýchu zkrotil král Miroslav. Když jsme se vydali po stopách této dvojice, ocitli jsme se na nejznámějších varhanách v Čechách – Panské skále.
A na jakém hradě byly zmatky se zavíráním oken a Honzy v pohádce Honza málem králem? No přeci na hradě Křivoklát! Jedno z míst, které je filmaři vyhledáváno pro jeho snadnou dostupnost, je zámek Průhonice. Však se zde také natáčely pohádky Popelka, Pyšná princezna, či se v parku kolem kašny proháněly princezny z pohádky S čerty nejsou žerty. Odsud jsme si zaskočili na hrad Krakovec, který posloužil jako kulisa k pohádce Ať žijí duchové. Ač jsme se snažili, žádného skřítka – tesaříka jsme neviděli. Asi byli pracovně vázáni někde jinde. Místo toho jsme se z cimbuří prolétli na křídlech tovaryše Jíry a pozdravili princeznu Jasněnku na hradě Bouzov. Co by to bylo za výpravu, kdybychom nenavštívili i babičku v Babiččině údolí a nevyslechli si jedno z jejích mouder. O něco moudřejší jsme se vypravili na zámek Ploskovice, kde nás přivítala jedna velká královská rodina prince Velena z pohádky Princ a Večernice. Větrník nás po chvilce odfoukl do Adršpašských skal, kde jsme marně hledali diamanty, které tu zbyly po natáčení pohádky Třetí princ. Odsud hupky dupky do Pekelných dolů, které jsou známé z pohádky S čerty nejsou žerty. Na váhu hříšníků si troufli stoupnout jen ti nejodvážnější z nás, my ostatní jsme se z obav, že co peklo jednou schvátí, už nikdy nenavrátí, vypravili na hrad Pernštejn vysvobodit princeznu Růženku z jejího spánku. Bohužel či bohudík nás předběhl princ Jaroslav! Mocná Závist z Nesmrtelné tety ovládala zámek Sychrov, a tak jsme jen nakoukli a běželi dál. U Dolského mlýnu nás přivítala skupinka malých čertíků, kteří se zde zapomněli po natáčení pohádky Peklo s princeznou. Zdržet jsme se nemohli, jelikož nás už čekal poustevník Samuel ze skalního hradu Sloup. Pozdravili jsme malou mořskou vílu, prozkoumali, co to ten Samuel neustále pozoruje, a vydali se na cestu domů, kde jsme konečně mohli rozvázat uzlíčky se svačinkou, nechat nožky odpočinout a těšit se zase na příště. Cestě zdar!
Jana Skořepová, koordinátorka projektu, ZŠ náměstí E. Beneše Varnsdorf
