Rampušačka

No ale něco by se přeci jen slušelo napsat, a tak alespoň třeba to, že se před divadlem sešlo letos nepřeberné množství čarodějnic všech věkových kategorií a vizáží, že letos poprvé jela kapela společně s Rampušačkou na povozu taženém historickým Svoboďáčkem, že na náměstí bylo nepřeberné množství vynikajících pochutin v mnoha stáncích a i tak se stály fronty :-) a nakonec třeba to, že se i přes veškerou snahu nepodařilo domluvit s majitelem na dalším pronájmu střechy na ohňostroj a tak máme rok čas na vyhledání lepšího místa než letos. I přesto si myslím, že se nám oslava vydařila, počasí přálo a tak je také zapotřebí poděkovat všem pořadatelům, organizátorům a sponzorům za jejich práci. Sláva Rampušačce a sláva nadcházejícímu létu. JS

Rádi také zveřejňujeme poeticky laděný textík vystihující atmosféru oslavy:

Rozloučení s Rampušačkou
Celé pomandaví se radovalo, když poslední aprílový den odešla zimní vládkyně našeho kraje
Rampušačka do své ledové sluje, aby ulehla k letnímu spánku a předala tak žezlo vlády rozkvetlému máji.
Tradičně ji vyprovodil lampionový průvod, jehož aktéři a zejména aktérky původu čarodějnického scházeti se začaly čtyři hodiny před půlnocí na tradičním místě před městským divadlem. Rej čarodějnic začal. Maličké čarodějky soutěžily v letu na koštěti a velké řádily a užívaly si svého dlouho očekávaného sletu. Lampionový průvod se skotačení čarodějniček a čarodějnic vydal městem a to za doprovodu hudby a tance. V čele průvodu stanul traktůrek Svoboďáček, který odvážel i samotnou Rampušačku až na náměstí, na němž se ozývala hudba a voněly nejrůznější pochutiny.
Rampušačka ukončila svoji zimní vládu a velká vatra rozzářila střed náměstí. Podmanivá hudba se rozezněla a nastala hodina H, kterou s velkým nadšením očekávali všichni přítomní. Maličcí i velcí s údivem zvedali hlavy, aby viděli tradiční ohňostroj. A tradiční byl potesk, který byl poděkováním za nádherný zážitek.
Ale zábava neskončila. Ve Staročeské restauraci na Střelnici byl pro každou čarodějnici připraven uvítací elixír krásy a mládí. Některé však usoudily, že jejich krása je dostatečná a mládí nekonečné, a tak zvolily jinou formu pohoštění, a to masitou v podobě ohnivého guláše a pálivých klobás.
Po Rampuši ani vidu,
máj už byl na blízku,
kdo měl nohy – neměl klidu,
rychle chvátal pod břízku!