Masopust 2008 je za námi

I přistoupilo mezi tančící dav batole a pozdravilo a uvítalo všechny přítomné. Vyzvalo maškary, aby se vydaly s povozem k doprovodu starostenského sudu, jež naražen až na konečné zastávce měl býti samotným rychtářem. Což byla výzva nemalá.

Cestou  však učiněny byly zastávky nutné k posílení těla i ducha. Někteří se posilnili mokem, jiní zase chutnými koblížky. Z rukou příslušníka veřejné bezpečnosti určitě chutnalo všem. Cikáni pak cestou rozdávali letáčky s rychlokurzem  romštiny a cikánky věštily z ruky. Průvod dorazil i k muzeu, kde všechny čekal dáreček v podobě masopustního perníčku. Leč loupat ze střechy ho nikdo nemusel. Sám příslušník se opět chopil práce a rozdával: „Je libo červený, modrý nebo růžový?“ Poslední zastávkou před cílem byla ochutnávka koláčků makových, povidlových i tvarohových. A ty zmizely jako by mávnutím kouzelného proutku.

A průvod se již blížil k náměstí. Tam se selátka točila nad ohněm, aby voněla pod nosem všem a sud starostenský naražen byl, neb jak starosta slíbil, tak učinil. Pivo teklo proudem, hudba zněla všude kolem. Veselí bylo dosti až do morku kosti.

Čí byl masopust? Náš!
rm

Napsali o nás v Děčínském deníku

Poděkování