18. mezinárodní Svátek lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu

A léta běží, vážení,
dalo by se odpovědět na otázku – kolikáté že to bylo setkání s lužickosrbskou poezií ve Varnsdorfu? „Kdyby byl tenhle svátek občanem České republiky,“ podotkl v úvodu autor scénáře, recitátor a moderátor pořadu Milan Hrabal, „byl by právě dnes plnoletý a mohl by se zúčastnit voleb. Anebo kandidovat na starostu města. Bylo by zajímavé, co by zařadil na své bilboardy: zda by také převážily odvážné metafory, nebo plány.“
Letošní oslava poezie 26. září v sálku Městské knihovny Varnsdorf byla věnována lužickosrbskému básníku Janu Skalovi. Zazněly jeho verše v lužické srbštině (přednes Milan Hrabal) a češtině (Hana Petrásková). Následovala báseň Opilá smrt (český přednes Hana Petrásková), kterou Beno Budar reflektoval nešťastné úmrtí Jana Skaly rukou toužebně očekávaného ruského vojáka.
Rovněž ne poprvé nás poctil svým autorským čtením básník, prozaik, publicista a kolážista Peter Huckauf z Berlína. Letos ale měl větší prostor než kdykoli předtím. Ve svém rodném jazyce přednesl mimo jiné básně Morgen bei Senftenberg, Plon, Kosa, Gefährten a další. České překlady Markéty Bábkové, Ilony Martinovské a Nikoly Mizerové byly ukázkou z připravovaného výboru z Huckaufova díla.
Za české básníky přijal pozvání Zbyněk Ludvík Gordon ze Staré Boleslavi. Přednesl nejen verše již publikované, ale i ty, které na své knižní vydání teprve čekají. Především jeho limericky pobavily publikum, které nakonec litovalo, že nedostal větší prostor. Dvě básně zazněly nejen v originále, ale i v hornolužickém překladu Alfreda Měškanka.
Pro pravidelné hosty již známý skladatel a klavírista Jan Cyž sršel humorem a nešetřil ani pestrostí barev tónů v rámci svých hudebních improvizací.
Příjemným překvapením byla zpěvačka a klavíristka Silvie Morasten. Posluchači ocenili její přednes vlastních kompozic na verše lužickosrbské básnířky Róži Domašcyny.

Program byl vskutku pestrý a o zábavu nebyla nouze. Milan Hrabal, mimo jiné i překladatel lužickosrbské literatury, se na chvíli – v ukázce z divadelní hry Ingrid Hustetowé „Vodník“ - proměnil v protivného „syna-hajzlíka“, co odmítá poslouchat moudré rady své matky – v této roli zdárně sekundovala Hana Petrásková. Byla to jen krátká pozvánka na další lužickosrbské setkání. 18. mezinárodním Svátkem lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu totiž setkávání s lužickosrbskou literaturou rozhodně nekončí. Už 25. listopadu se mohou návštěvníci varnsdorfské knihovny těšit na jevištní ztvárnění celého dramatu v podání divadelního spolku Nepřijatelní v režii Petra Smyczka. Kdo nezaváhal, mohl si knihu Ingrid Hustetowé Návrat vodníka a jiné pohádky pro dospělé, vydanou nakladatelstvím Milan Hodek zásluhou sorabisty a překladatele Radka Čermáka, po skončení pořadu zakoupit a nechat podepsat.
Nerada bych opomněla obrazovou prezentaci paní Ilony Martinovské, která svými motivy krajiny toto poetické setkání tiše provázela.
Humor nechyběl ani v závěru setkání. Poté, co všichni účinkující dostali drobnou pozornost, pronesl několik vět místopředseda Svazu lužickosrbských umělců Měto Benada. A nebyl by to Milan Hrabal, kdyby Benadou užitý výraz „přichwatali“ (v souvislosti s publikem) vtipně neglosoval: „Měli jsme na začátku trochu problém s časem. Někdo tu byl dvě hodiny předem a četl si, někdo díky dopravní zácpě o 15 minut později a zbytek delegace z Prahy je nyní už v Novém Boru! Ale, jak řekl pan Benada – nakonec všichni přichvátali!“

Miroslava Kubešová, foto Ilona Martinovská