Východ slunce nad Varnsdorfem si televizní diváci oblíbili
"Z Ústí od meteorologického institutu se tu objevily letáčky, kde hledali vhodný pozemek, aby se příliš neměnilo místo původního měření. Pozemek, přístup a možnosti se jim líbily tady, i když nás bylo víc, kdo se na jejich výzvu přihlásil," popisuje neobvyklé výběrové řízení majitel zahrady. Na té se teď díky tomu tyčí vysoký stožár s teplotními čidly, snímačem slunečního svitu a větru, opodál stojí srážkoměr připomínající obyčejný plastový sud a ze střechy domu vysílá v pravidelných intervalech webkamera. Veškerá data přebírá meteorologický ústav automaticky každou minutu. Přesto existují metody dosud počítači nepřekonané.
"Principy, které byly dřív, fungují stále. Proto tady jsme i my. Není nic lepšího, než když se na počasí člověk podívá svým okem a prostě řekne ᾽to je duha jako blázen᾽ nebo ᾽ne, duha to není᾽. Těch meteorologických jevů je poměrně hodně," říká Jaroslav Hocko a pokračuje několika příklady. "Kouřmo, rosa, zmrzlá rosa. Zmrzlá rosa byla letos jednou, někdy na jaře - zajímavý jev, co úplně často nebývá. Pak je ještě jíní a jinovatka a námraza. Jsou to úplně jiné meteorologické jevy. Šedý mráz, to je vlastně to jíní, je nejčastější. Na určování máme pomůcky a návody. Přesto občas řešíme, jak to bylo, protože než se dohodneme, tak ten jev roztaje nebo zmizne. Někdy bývají celkem vášnivé diskuze," usmívá se při vyprávění v garáži u počítače, ze kterého odchází všechna data do meteocentra. Tady zadává každý den ve stejný čas údaje předchozího dne. Čas je pro něj určující středoevropský, s letním si tak může přispat.
"Zapisujeme vždy jednou denně, teď tedy v osm, jinak v sedm hodin ráno, plus mínus 15 minut. Pak ještě ve dvě hodiny odpoledne a v devět večer. Po obědě koukneme, jestli je někde něco jinak, a aktuálně zapíšeme, jestli třeba začalo pršet. Například bouřku si ale musíme zapsat přesně, od kdy do kdy trvala. Data můžu zadávat ze vzdálené plochy, třeba přes mobil," líčí svoji každodenní rutinu dobrovolný meteorolog z Varnsdorfu.
Například oblačnost zadává ručně na stupnici od 1 do 10 jen doplňkově, všechno zaznamenává automaticky radar. Když jedou na dovolenou, je potřeba domluvit nějaký záskok, který by v případě výpadku nebo poruchy meteostanici opravil. A důležité je zaznamenat bouřky a další jevy, které ovlivňují počasí.
"To co nám tu chybí je snímač při bouřkách, takže to děláme ručně. Klasifikujeme bouřku tím, kolik bylo blesků a jak je vzdálená. Ještě řešíme stav půdy: povrch půdy je suchý, vlhký, mokrý, dělají se kaluže. Pak může být v zimě holý a zmrzlý, náledí bez sněhu, sníh, tající sníh, suchý a sypký sníh," cituje Jaroslav z programu na počítači, čeho všeho si musí denně všímat.
Za roky praxe má vypozorované, jak se od sebe liší teploty na jednotlivých čidlech v zahradě: dva metry nad zemí (kde se udává teplota v předpovědích počasí), na přízemním čidle a na sondě pod zemí, která měří v hloubce 10, 20, 25, 50 a 100 cm.
"Zajímavé rozdíly jsou v létě. Člověk to běžně nevnímá, ale jak se říká, že zvířatům je dole více teplo, tak v létě při 30 stupních, skutečně u země třeba 40 stupňů není problém. A stejné je to zase v zimě, když se mluví o přízemních mrazících. Při -10 stupních umí být přízemní teplota třeba -15 nebo -17 stupňů. Grafy nám ukazují i zámrzné hloubky. Aby promrzala zem se teď dokonce dva roky nestalo, což je zajímavé," zmiňuje svá pozorování.
Aktuálnější naměřené hodnoty jsou dostupné z internetových stránek ČHMI přímo u snímků varnsdorfské webkamery na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=varnsdorf
"Webkamera na střeše zaznamenává každou minutu. Snímky z ní se objevují i v České televizi při ranním vysílání. Jelikož ji máme naštelovanou na východ, jsou naše fotky docela dost oblíbené," vypozoroval Jaroslav Hocko. Fotografie z kamery jsou na webu v mírně snížené kvalitě a v dostačujících pětiminutových intervalech, ale vždy jen tři dny.
Co mají Hockovi na zahradě meteostanici, jejich povědomí o počasí pochopitelně vzrostlo. K opravdovým nadšencům do počasí přesto nepatří.
"Jsou blázni do počasí, jako je jeden člověk v jižních Čechách, který se snaží najít minimální teplotu v roce. Ta bývá někdy kolem čtvrté hodiny ráno a on jí jde hledat. Což je samozřejmě v zimě, má zkalibrované meřidlo, zaleze si do nějaké roklinky na Šumavě, kde musí nocovat, aby mohl pak říct, že měl na teploměru -31 stupňů. A těch lidí je víc, kteří tohle vyhledávají," popisuje.
Pokud by existovala stupnice fanoušků do počasí, má ve svém umístění Jaroslav Hocko jasno, což na závěr shrnuje jedním slovem: povinnost.
Jana Ducháčková, Hlas severu
