Letos si připomínáme 150 let od povýšení Varnsdorfu na město
Již generace, za které byl Varnsdorf povýšen, měla na čem stavět. Jeho původ totiž klademe do 13. století, o století později patřila původně zemědělská ves pod správu Tolštejnského panství, jehož centrum se v 16. století přesunulo do Rumburku. Ve století 17. koupil rumburské panství významný šlechtický rod Liechtensteinů, který na svých majetcích začal se zakládáním nových sídel, a tak do údolí Mandavy přibylo pět nových vesnic: Floriansdorf, Karlsdorf, Altfranzenthal, Neufranzenthal a Neuwarnsdorf.
Na konci 18. století se začíná v celém Šluknovském výběžku výrazně rozvíjet textilní průmysl, který do zdejších končin přináší nebývalý rozkvět. Počet obyvatel se ve Varnsdorfu oproti začátku století zpětinásobil. V roce 1804 se zde zastavil císař František II. s manželkou Marií Terezií. František nesmírně překvapen zdejším rozkvětem údajně o Varnsdorfu prohlásil, že je více městem než vesnicí a ihned nabídl varnsdorfským sloučení všech šesti vesnic a povýšení na město. Tehdy ještě Varnsdorfští odmítli.
Události pak ale vzaly rychlý spád. Revoluční rok 1848 přinesl výrazné změny do rakouských zemí, dokonce i do nejsevernějších končin soustátí. Po zrušení vrchnostenské správy vznikly nové samostatné územně správní celky a proběhly také první obecní volby.
Tak byly v roce 1849 sloučeny vsi Altwarnsdorf, Neuwarnsdorf, Floriansdorf, Karlsdorf, Altfranzenthal a Neufranzenthal do jedné obce a o rok později byl prvním starostou Varnsdorfu zvolen Heinrich Stolle.
Ne všechny sloučené vesnice ale byly úplně spokojené. Zdá se, že nejodbojnější byl Karlsdorf. Nakonec si tamější patrioti vymohli alespoň nepsané pravidlo, že varnsdorfský starosta nebo jeden z náměstků vzejde z jejich středu. To už se ale blížil srpen roku 1868, kdy na obecní úřad dorazil kratičký dopis.
"Slavnému úřadu zde!
Na základě výnosu c. k. ministerstva vnitra ze dne 3. srpna 1868 č. 11 485 ráčilo Jeho c. k. apoštolské Veličenstvo František Josef I. nejvyšším rozhodnutím z 28. minulého měsíce nejmilostivěji schválit povýšení obce Varnsdorf na město, což se dává výnosem c. k. místodržitelství ze dne 17. srpna 1868 číslo 571 slavnému obecnímu úřadu na vědomí.
C. k. okresní úřad ve Varnsdorfu, 24. srpna 1868,
Emanuel Richter, c. k. přednosta okresního úřadu"
Zde si dovolím rozepsat složitý úřední postup, který se za textem ukrýval:
28. 7. 1868 Císař František Josef I. rozhodl o povýšení Varnsdorfu na město
3. 8. 1868 C. k. ministerstvo vnitra vydalo výnos o schválení povýšení Varnsdorfu na město
17. 8. 1868 C. k. místodržitelství v Praze dává obci Varnsdorf na vědomí, že byla povýšena
24. 8. 1868 C. k. okresní úřad zprostředkovává toto oznámení obecnímu úřadu
Po úředním povýšení na město obvykle nenásledovalo vyhotovení slavnostní listiny o tomto aktu s vlastnoručním podpisem císaře a udělení městského znaku. Obé ale již v režii města. Finanční obnos se představitelům nového města zdál příliš vysoký, proto od obou poct prozatím ustoupili.
Až o dvacet let později vyzval továrník a městský radní Carl Georg Fröhlich junior krásnolipského malíře Augusta Frinda k vytvoření návrhu městského znaku podle rodového erbu rytířů z Varnsdorfu. Frindův návrh byl městskou radou v roce 1888 schválen a začal být i používán, přesto že nebyl oficiálně posvěcen z vyšších míst.
Prvním starostou povýšeného Varnsdorfu se stal Anton Engelmann, který byl do úřadu zvolen o rok dříve a starostoval až do roku 1872. Původně ředitel Severočeské hasičské pojišťovny byl také významným členem dvou prestižních varnsdorfských spolků C. k. privilegované měšťanské střelecké společnosti a Tělocvičného a hasičského spolku.
První sídlo městského úřadu bychom tehdy nalezli v objektu staré celnice čp. 496 v Národní ulici. K přesunu na dnešní místo, do budovy bývalé školy, došlo až roku 1879. Ve funkci starosty se od roku 1868 vystřídalo již 29 osobností.
Josef Rybánský
(Prvním starostou povýšeného Varnsdorfu se stal Anton Engelmann. Návrh městského znaku od Augusta Frinda; foto archiv Oblastní muzeum v Děčíně)