Kácení stromů na hřbitově ve Varnsdorfu

Jírovcové a lipové aleje podél cest na hřbitově byly vysázeny asi před devadesáti lety (ve spodní části hřbitova o něco později) a tvořilo je původně celkem 549 stromů. Odhadem po dvaceti letech byly všechny stromy na hřbitově ořezány tak zvaně "na babku", zřejmě aby se jejich vzrůst poněkud omezil. Tento řez spočívá v radikálním odstranění prakticky celé koruny, strom na to zareaguje a z adventních pupenů vytvoří korunu sekundární. Zatímco u běžné koruny převažuje pevné a stabilní tahové větvení, u sekundární koruny vzniká v místě řezu vždy problematické tlakové větvení – z jednoho místa vyrůstá několik silných větví, které všechny směřují vzhůru a chovají se jako hlavní kmen. Kůra na spodní části těchto větví zarůstá do dřeva a brání pevnému vzájemnému propojení pletiv. Pokud větve časem zmohutní, jsou náchylné na vylomení. V prostoru mezi větvemi se navíc vytvoří miskovitá prohlubeň, kde se shromažďuje voda a spadané listí a vytváří se zde humus. Toto prostředí je pak zdrojem nejrůznějších dřevokazných hub a hnilob, ty po čase vytváří v kmeni dutinu nebo oblast zkřehlého dřeva, která tlakové větvení dále oslabuje. Jediný způsob, jak dlouhodobě pěstovat strom ořezaný na babku je opakovat tento řez nejlépe v několikaletých intervalech a posouvat jej postupně do dalších pater stromu. K tomu však na hřbitově nedošlo, hlavový řez byl po dlouhá desetiletí zanedbán a větve sekundárních korun narostly do velkých rozměrů. Mnoho stromů se dávno rozlomilo nebo podlehlo dřevokazným houbám. Z původních 549 stromů zbylo na hřbitově (k roku 1995) jenom necelých 310 a většina alejí značně prořídla.

Asi před dvanácti lety jsme hlavně z důvodu bezpečnosti nechali obnovit hlavový řez alespoň u stromů na hlavní cestě ke kašně a odstranit stromy v havarijním stavu. I tento zásah si vysloužil ze strany některých občanů ostrou kritiku. Na dlouhodobou záchranu hřbitovních alejí to ale stačit nemohlo, plocha řezů byla už příliš velká a staré stromy nemohly dostatečně zavalit tak velké rány. Každý rok bylo na hřbitově nutné kácet další stromy v havarijním stavu. Když se před dvěma lety jen za mírného větru rozpadl další strom a část koruny rozbila velkou náhrobní desku, bylo jasné, že stromy na hřbitově již představují vážné bezpečnostní riziko pro návštěvníky. Nechali jsme proto zpracovat odborné dendrologické vyhodnocení zbývajících 280 stromů. Vyhodnocení se individuálně zabývalo každým jednotlivým stromem. Souhrnné výsledky - dalších 33 stromů je nutno ihned skácet z havarijních důvodů, Ostatních 247 stromů má vlivem poškození podstatně sníženou vitalitu s krátkodobou perspektivou. U většiny přitom hrozí selhání stability v horizontu 10 let. Jen 25 stromů má perspektivu selhání v horní části krátkověkého horizontu, tedy 20-25 let.

Na základě tohoto vyhodnocení byla zvolena radikální varianta spočívající v úplné výměně všech alejí, tedy vykácení stávajících 280 stromů a výsadba 432 stromů nových. Vysazované stromy budou mít obvod kmínku 12 až 16 cm a podle smlouvy by měly být vysazeny do konce dubna. Na projekt byla zpracována žádost o poskytnutí dotace z operačního programu Životní prostředí. Závazné stanovisko k žádosti vypracovává Agentura ochrany přírody a krajiny. Pracovníkům AGOPK se zdálo kácení všech stromů jako příliš radikální a proto znovu prošli a prohlédli strom od stromu celý hřbitov. Cílem bylo najít stromy, které by bylo možné zachovat a v nějaké figuře např. zelené brány začlenit do nové výsadby. Po podrobném vyhodnocení zdravotního stavu stromů se ale i AGOPK přiklonila k radikální variantě úplné výměny zeleně.

Zakázka byla v souladu se zákonem zadána formou veřejné soutěže, do které se přihlásilo 13 firem. Součástí zakázky byl i rozprodej dřeva, jehož plánovaný výnos byl odečten od požadovaných nákladů. Městu navíc zůstanou kmeny pro výrobu 70 ks lesních laviček do lesoparku za nemocnicí. Zakázka byla zadána firmě, která nabídla nejnižší celkovou cenu.   Na odboru životního prostředí je k nahlédnutí studie s podrobným dendrologickým hodnocením stromů na hřbitově včetně fotodokumentace a také všechny doklady k veřejně zadávané zakázce.

Ing. Přemysl Brzák
vedoucí odboru životního prostředí