Historie v datech

Historie v datech

Varnsdorfské údolí patřilo na úsvitu dějin do krajiny zvané Záhvozd, osídlované lužickým kmenem Milčanů. Historici předpokládají příslušnost zdejšího území k říši Velkomoravské. Od nejstarších dob se tedy datuje zdejší sounáležitost s českým knížectvím, později královstvím.

Nejstarší zdejší šlechtou, patřící částečně do oblasti pověstí, je rod pánů z Varnsdorfu. Ten je doložen jako majitel celé řady okolních obcí až do 15. století, dosud však není znám jeho vlastnický vztah k Varnsdorfu.

Alois Palme ve své kronice uvádí, že 24 příslušníků tohoto rodu se zúčastnilo tažení proti Saracénům (křižácké výpravy) ve vojsku císaře Fridricha, který jim za to udělil erb: stříbrnou hvězdu a půlměsíc v modrém poli.

Původní ves vznikla v 1. polovině 13. století, nejstarší dosud známý písemný záznam o Varnsdorfu se vztahuje k roku 1357. V žitavské církevní knize je Varnsdorf označován jako Wernordivilla (tj. Wernarova ves).

Obec přináležela k Tolštejnskému panství a patřila mimo jiné rodům Berků a Šlejniců.


1494 kupuje Tolštejn Jindřich ze Šlejniců. Za vlády této šlechty se na Varnsdorf vztahují tato práva: hrdelní, várečné, skladování obilí, svobodného obchodu a řemesel, dále pak právo prodeje soli.

1535 Varnsdorf přijal luteránství.

1611 cestou do Budyšína projíždí Varnsdorfem král Matyáš.

1641-1684 se často střídají majitelé v souvislosti s náboženským vyznáním.

1641-1643 Švédové bojují v okolí s císařskými mezi Varnsdorfem a Studánkou. Dochází k drancování města. 

1648 Švédové odcházejí a berou s sebou hlavně dobytek.

1681 koupili Varnsdorf s celým panstvím Lichtenštejnové. V jejich majetku byl až do pozemkové reformy roku 1919.

1689 vzniká ves Nový Varnsdorf parcelací "Dolního dvora" (tj. dnešní VII. a VIII. okres).

1700 vzniká Floriánsdorf (Hrádek a nejbližší okolí). Obce dostávaly názvy podle jednotlivých členů knížecí rodiny Lichtenštejnů.

1727 vzniká Karlsdorf, dnešní VI. okres.

1756-1757 za tzv. sedmileté války v okolí proběhly válečné potyčky mezi Pruskem a Rakouskem.

1771 se začíná ve městě s výrobou damašku.

1777 dokončena stavba děkanského kostela sv. Petra a Pavla na náměstí, jednoho z nejkrásnějších pozdě barokních interiérů na severu Čech.

1777 se datuje výroba vlasových tkanin ve Varnsdorfu, zejména samet (založena firma Fröhlich).

1783 vzniká Starý Francentál, dnešní V. okres.

1794 postavena nová škola.

1800 vzniká Nový Francentál, dnešní III. okres.

1801 v tkalcovství zaveden létací člunek.

1804 uveden do provozu první parní stroj, císař František II. při své návštěvě nabízí Starému Varnsdorfu povýšení na město, představitelé obce však odmítají.

1813 za napoleonských válek se ve městě střídají posádky rakouské i francouzské.

1819 instalován první tiskový válec k tištění kartounu.

1821 navštívil město korunní princ Ferdinand - pozdější císař Ferdinand V.

1829 obrovský požár Burzy, okolních stavení a věže kostela, při kterém se roztavily zvony.

1830 vůbec první liturgické provedení celé Beethovenovy Missy solemnis - slavnostní mše. Dnes tuto událost připomíná pamětní deska na zdi kostela.

1839 dokončena silnice do Rumburku přes Studánku - dokončeno spojení s Dolním Podlužím, tím umožněno nové spojení do nitra Čech.

1847 navštívil Varnsdorf arcivévoda František Josef - pozdější císař František Josef I.

1849 došlo ke sloučení pěti obcí se Starým Varnsdorfem do obce jedné se společným názvem Varnsdorf, vzniklá obec byla se svým počtem obyvatel největší v celém Rakousku.

1850 zřízen ve Varnsdorfu okresní soud.

1851 zahajuje činnost četnictvo.

1859 otevřena trať Žitava – Liberec.

1863 založení jednotky dobrovolných hasičů (Freiwillige-Turner Feuerwehr).

1868 (28. července) byl Varnsdorf "nejvyšším rozhodnutím jeho apoštolského veličenstva císaře Františka Josefa I." povýšen na město. V té době zde žije již 14.000 obyvatel.

1871 se Varnsdorf stal propojením trati Grossschönau - Varnsdorf stanicí, v níž se křižovaly trati dvou drah - rakouské a saské.

1872 vysvěcen novorománský kostel na Studánce.1879 založena lidová knihovna.

1888 byl zaveden místní telefon.

1890 slaven poprvé ve Varnsdorfu 1. máj.

1896 zemřel ve Vídni varnsdorfský rodák sochař Vincenc Pilz. Jeho dvě díla jsou ve Varnsdorfu ve starokatolickém kostele.

1897 (28. července) povodeň, Varnsdorfem projel první automobil s benzínovým motorem.

1900 největší stávka textilních dělníků ve Varnsdorfu před 1. světovou válkou.

1904 (květen) otevření vyhlídkové restaurace na Hrádku. Byla vybudována svépomocí a z dobrovolných příspěvků občanů.

1905 (3. prosince) vysvěcen evangelický kostel, který byl teplo vzdušně vytápěn.

1911 založen ve Varnsdorfu Sokol. Dokončení stavby kostela "bez věže" - sv. Karla Boromejského.

1914-1918 se I. světová válka dotkla i Varnsdorfu - nedostatek potravin, potravinové lístky, tyfová epidemie, vyhlášeno stanné právo.

1919 zřízena česká škola, později umístěna v dnešní Erbenově ul., v budově dnešní vodárny. Městská správa stavěla škole mnoho překážek.

1920 vyhlášeno stanné právo (do roku 1921), pravděpodobně kvůli pašování, rabování a demonstracím proti špatnému zásobování.

1922 ve Varnsdorfu veliká drahota, v kronikách se udává, že největší v ČSR.

1923 je v okrese Varnsdorf 5500 nezaměstnaných.

1930 sčítání lidu, z celkového počtu 22 793 obyvatel je 1512 Čechů.

1932-1934 dolehly na Varnsdorf nejtíživěji důsledky světové hospodářské krize.

1939-1945 za II. světové války Varnsdorf nebyl přímými válečnými akcemi zasažen, město rovněž nebylo bombardováno.

1942 velký požár městského úřadu, vyhořela bohatě zdobená zasedací síň a v původní podobě již nebyla obnovována.

1945 (9. května) dopoledne dorazil první oddíl Rudé armády na náměstí do Varnsdorfu.

1945 byl ve Varnsdorfu ubytován lužickosrbský hudební skladatel Bjarnat Krawc (v čp. 2408 - zde pamětní deska), později celá rodina.

1945 založena Varnsdorfská filharmonie, 25. června provedeno přejmenování ulic.

1946 obnovena činnost divadelního spolku Jirásek, který začínal již v letech před první světovou válkou.

1947 (5. března) varnsdorfská stávka. O této kapitole novodobých dějin existuje řada dílčích studií a názorů.

1948 (25. listopadu) zemřel lužickosrbský hudební skladatel Bjarnat Krawc, pochován je na zdejším hřbitově.

1949 reorganizace státní správy, zavedeno krajské zřízení namísto dosavadního zemského, Varnsdorf je v okrese Rumburk, v kraji Libereckém, zahájeno autobusové spojení s Libercem.

1950 byl otevřen závodní klub Elite a také ZK Velveta.

1951 otevření nově upraveného divadla (původní stavba z r. 1891).

1954 poprvé ve Varnsdorfu zachyceno vysílání Československé televize.

1955 zřízena střední průmyslová škola strojnická (dnešní MCKV).

1956 sloučení tělovýchovných jednot v jedinou - SLOVAN Varnsdorf.

1959 provedena reorganizace a specializace zdravotnických zařízení, ve Varnsdorfu zůstala tato nemocniční oddělení: dětské, ortopedie, gynekologie s porodnicí.

1960 zřízena ve městě poliklinika.

1961 reorganizace územního rozdělení státu: Varnsdorf je v okrese Děčín, v kraji Severočeském.

1963 ustavena stálá divadelní scéna, která zajišťuje divadelní, koncertní a estrádní život města a okolí.

1963 - 60. výročí založení národního podniku TOS (roku 1903 založena firma Arno Plauert), od roku 1915 se zde vyrábějí slavné horizontky.

1967 položen základní kámen nové úpravny Velvety, počátek výstavby širokoúhlého kina, město navštívil prezident A. Novotný, začaly vycházet místní noviny Hlas severu, zahájena výstavba nového stadionu, byl otevřen hraniční přechod Seifhennersdorf.

1968 se konaly spontánní oslavy 1. máje, veliká účast bez obvyklé organizace místními orgány, po srpnových událostech řada lidí opouští město a emigruje, uzavřen hraniční přechod do NDR.

1969 byly vysvěceny nynější zvony v kostele sv. Petra a Pavla - jmenují se sv. Karel (950 kg), sv. Marie (450kg) a sv. Josef (230kg).

1970 znovu otevřen hraniční přechod, nejprve pro nákladní dopravu, později i pro turisty.

1971 zahájen provoz kina Panorama, provoz klubu důchodců, dokončena pláž u rybníka "Mašíňák".

1973 kolaudace hotelu Panorama, odhalena socha K. Gottwalda.

1974 otevřena nová úpravna tkanin n. p. Helveta.

1975 zrušen Hlas severu, slavnostní otevření stadionu v kotlině.

1976 ke škodě vzhledu náměstí strženy dvě budovy: restaurace a Burza, 6. května zaznamenáno zemětřesení.

1978 velký požár v nové úpravně Velvety, hraniční přechod změněn na mezinárodní dálkový 1. kategorie - se všemi státy světa.

1980 obec Studánka sloučena s Varnsdorfem, otevřeno dětské zdravotní středisko (dům čp. 1254).

1986 dokončena výstavba zimního stadionu s umělou ledovou plochou.

1987 předána do užívání sportovní hala, dům s pečovatelskou službou, dokončena výstavba autobusového nádraží.

1989 veřejné shromáždění na podporu studentů, ustanovení Občanského fóra ve městě, odstranění pomníku K. Gottwalda, dokončena ZŠ Edisonova.

1990 (5. ledna) - veřejné plenární zasedání MěstNV v kině Panorama, aklamací přítomnými občany doplněno plénum MěstNV, přímou volbou poslanců zvolena nová rada, vychází první číslo obnoveného Hlasu Severu, přejmenování některých ulic převážně ke stavu z roku 1945.

1991 otevřena nová městská tržnice, zřízen stacionář pro předškolní děti se smyslovými vadami, otevřena nová pošta, dokončena stavba čističky odpadních vod. Ve městě probíhají první dražby, jedna z forem privatizace. Začínají odbytové potíže ve varnsdorfských podnicích. Zřízena městská pořádková služba.

1992 dokončení rekonstrukce budovy městského úřadu, odsouhlasen závazný územní plán výstavby středu města, přijetí vyhlášky proti prostituci (vzorem Dubí u Teplic). Provozní potíže podniků, plynoucí z nedodržování odběratelských smluv, častou příčinou je rozpad RVHP. Podniky přistupují k nepopulárním opatřením (např. omezování výroby, s tím souvisí omezení výdělků, propouštění atd.).

1992 (13. prosince) vysvěcen největší zvon z dílny rodiny Dytrychovy v kostele sv. Karla Boromejského (bez věže), obřad provedl biskup ThDr. Josef Koukl. Pro výtvarné ztvárnění zvonu je charakteristické použití (jedno z posledních) státního znaku ČSFR. Zvon nese nápis: Živé svolávám, mrtvé oplakávám, blesky rozháním.

Kapitoly z historie:

Obecně
Osobnosti

Památky